Auf dem Weg nach Hause

Gänsehaut bekomme ich nicht selten. Wenn mir kalt ist, ich schöne Musik höre oder einen Krimi schaue. Doch eine mir vollkommen neue Situation widerfuhr mir letzte Woche, als ich nach Hause fuhr. Ich hatte eine anstrengende Woche hinter mir und freute mich auf die paar Tage zuhause. Doch leider musste ich noch eine Wegstrecke von 2 Stunden hinter mich bringen. Umso mehr freute ich mich, als ich über mir ein Flugzeug im Landeanflug sah. Denn ab da wusste ich: „Es ist nicht mehr weit!“ Und mit dieser Erkenntnis überkam mich eine Gänsehaut, die ich gar nicht erwartet hatte. Doch ich musste schmunzeln.

Für die einen ist der Frankfurter Flughafen ein Fluch, für die anderen ein Segen. Weder ich, noch meine Familie nutzen das Flugzeug als Beförderungsmittel, doch es gehört für mich zu meinem Zuhause. Wenn Gäste zu Besuch kommen, fahre ich gerne mit ihnen auf dem Fahrrad zum Frankfurter Flughafen. Es ist wie eine lebendige Stadt. Minütlich starten und landen Flugzeuge aus allen Teilen der Welt und versetzen auch Autofahrer wie mich, wenn sie sich nur noch wenige Meter über dem Erdboden befinden, in staunen.

Was lässt euch Gänsehaut bekommen? Wer oder was (vielleicht ein bestimmter Ort) zaubert euch ein Lächeln aufs Gesicht? Schreibt es in den Kommentar! 😀

 

Na cestě domů

Husí kůži dostávám celkem často: například když je mi zima, když poslouchám hezkou hudbu nebo při sledování detektivky. Ale v úplně nové situaci jsem ji dostala minulý týden – na cestě domů. Měla jsem za sebou náročný týden a těšila se, že strávím pár dní doma. Bohužel přede mnou byly ještě dvě hodiny cesty. O to víc mě potěšilo, když jsem nad sebou spatřila přistávající letadlo, neboť to znamenalo, že „už to není daleko!“ Současně s tím poznáním mi naskočila husí kůže, kterou jsem vůbec nečekala. Ale musela jsem se pousmát.

Pro jedny je letiště u Frankfurtu nad Mohanem prokletí, pro druhé zase požehnání. Ani já, ani moje rodina nepoužíváme letadlo jako dopravní prostředek a přesto patří k mému domovu. Když přijde návštěva, ráda ji vezmu na malý cyklistický výlet k letišti. Je to jako živé město. Každou minutu odlétají a přilétají letadla ze všech částí světa. Když přelétají těsně nad zemí, nechávají žasnout automobilové řidiče, jako jsem já.

V jakých situacích dostáváte husí kůži vy? Kdo nebo co (možná určité místo) vás přivede k úsměvu? Napište to do komentáře! 😀